Asistivní technologie – tak označujeme pomůcky pro zlepšení fyzických nebo duševních funkcí postiženým osobám, které mají tyto funkce z různých důvodů sníženy. Služby spojené s jejich poskytováním jsou moderním trendem ve speciální pedagogice, sociálních službách i zdravotnictví a medicíně.
Mezi asistivní technologie patří pomůcky pro usnadnění mobility, od vozíku až po speciální úpravy pro postižené. Také protézy, senzorické pomůcky, ale i architektonické úpravy a modifikace bytového vybavení. A technologickým vrcholem je využití výpočetní techniky, které může mít podobu vypomáhajícícho software, ale i robotických aplikací.
Asistivita v oblasti emocí je zdánlivě doménou psychologie. Interpersonální vztahy, síla emoční podpory a obdobná témata se dnes často proklamují, ale už méně dodržují v reálném životě. Podílí se na tom i digitalizace života a nové fenomény, které do interpersonálních vztahů přinesla zejména generace mileniálů, označovaná také jako generace slabochů. Určitě je nesprávně paušalizovat, ale nové termíny jsou s mileniály spojeny:
Ghostovat či vyghostovat znamená někoho opustit bez vysvětlení, vypařit se jako duch. Může jít o partnera, ale také o vztah k rodičům či dalším blízkým, kteří zrovna nejsou potřební. Z filmové terminologie se vžila varianata slow fade, tedy postupné mizení. Způsob, který do života přinesly sociální sítě. Protože mileniál neví, zda dotyčného nebude v budoucnu někdy třeba, ponechává osobu „na střídačce“, tedy udržuje výhradně dálkovou komunikaci. Označuje se jako benching. V síťové komunikaci je benching spojen s tzv. hauntingem (doslovný překlad strašení), kdy jsou například lajkovány příspěvky zrovna nepotřebné osoby, ale nevstupuje se do osobní komunikace. V okamžiku, kdy ignorovanou osobu mileniál potřebuje, může použít zombieing, tedy návrat (zombie vstane z mrtvých a vrací se zpět).
Emoční asistivita má být opakem uvedených trendů a jejím úkolem je přínosné využití digitálních technologií.