Karel Slavoj Amerling (1807 - 1884)

07.04.2017 14:27

Významný představitel českého veřejného života v první polovině 19. století byl vlastenec, lékař a speciální pedagog.

Karel Slavoj Amerling se narodil 18.září 1807 v Klatovech.

Jeho životní dráhu určilo výrazné nadání a studijní zájmy projevené již na triviální škole. Studoval na latinském gymnáziu v Klatovech, později na univerzitách ve Vídni a v Praze.

vystudoval medicínu na pražské univerzitě a už za svých studií se stal asistentem slavného českého přírodovědce Jana Svatopluka Presla. Po několikaleté lékařské praxi byl v roce 1848 jmenován ředitelem České hlavní školy a později se stal také ředitelem učitelského ústavu, který byl při této škole zřízen.

Ve čtyřicátých letech 19.století organizoval v Praze pravidelné učitelské porady, které se staly obecně známými jako budečské porady. Amerlingův úmysl založit Budeč jako moderní vzdělávací zařízení a širokým polem působnosti výrazně předstihl svoji dobu.

Pro své vlastenecké cítění musel v roce 1868 odejít do výslužby.

Od roku 1871 bezplatně vykonával funkci ředitele ústavu pro slabomyslné a této práci se věnoval až do konce svého života.

V tomto roce založil  a stal se také ředitelem prvního ústavu pro abnormální děti na Hradčanech - Ernestinum. Zde vychovával a vyučoval postižené spolu se svou manželkou. Své názory publikoval ve studii Ústav pro idioty spolku sv. Anny po dvanáctileté existenci v letech 1871 - 1883. Tato publikace vyšla roku 1883 také v němčině.

Amerling se vedle diagnostiky slabomyslných zabýval i jejich základním vzděláním a výchovou ručních prací. Jeho diagnostika vycházela z vlastních lékařských zpráv - chorobopisů, kdy rozlišoval sedm typů slabomyslných podle jejich vzezření. Zvýšenou pozornost věnoval tělesným deformitám, studoval jejich chrup, nehty a vlasové víry.

Amerlingovo dělení se nezabývalo otázkou vzdělávatelnosti a dnes je považováno z hlediska speciální pedagogiky za cenný historický počátek pokusů v diagnostice duševně handicapovaných jedinců. vyučování ručním pracem, které v ústavu zavedl, je i z dnešního pohledu speciální pedagogiky krokem k socializaci mentálně retardovaných osob. Kniha Obrazy k názornému vyučování byla první českou vyučovací pomůckou.

Umřel 2.listopadu 1884.