Empatie a kreativita v učitelské profesi

Empatie, neboli vcítění, označuje porozumění motivům a pocitům druhého člověka. Pokud chce pedagog předat svým žákům více než jen znalosti, musí mít dobrou schopnost empatie a porozumět potřebám a pocitům svých žáků.

Kreativita (z lat. creo – tvořím) je soubor schopností, které umožňují pedagogickou, uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost, jde o generování nových myšlenek a nápadů. Pedagogická kreativita je tvořivostí sociální. Pedagog v podstatě spoluvytváří životní styl vychovávaných žáků. Tvůrčím produktem je v tomto případě chování, způsob života a prožívání žáka.

Empatie a kreativita by měla být samozřejmostí, neboť jen empatický a kreativní učitel ví, jak reagovat na nově vzniklé situace. Dokáže průběh hodiny vrátit k vytyčené linii, pokud se díky novým skutečnostem od té linie musel odchýlit. Ví, jak hodiny pro žáky naplnit, zpestřít novými zkušenostmi a zážitky, dává žákům dostatek času projevit se.

Velmi důležitý je u pedagoga slovní projev a práce s hlasem. Učitel využívá barvy hlasu při motivaci žáků a navození atmosféry. K slovnímu projevu ale také patří schopnost vést diskuze, reflexe, vysvětlovat pravidla her apod. Pro učitele by mělo platit pravidlo „Co nejsem ochoten udělat sám, nevyžaduji od svých žáků“. Citlivost a vlastní příklad jsou tedy dalšími požadavky dobrého učitele.

Autor: Lukáš Středa